Belgie: Hranolky z jiné dimenze

Belgie je zde v Česku vcelku populární destinací - těžko říci proč. Jeden z důvodů bude nejspíš to, že v Charleroi (letiště jižně od Bruselu) má jednu ze základen oblíbený letecký dopravce Ryanair a letenky z Prahy právě sem se dají sehnat za směšné ceny, což pak usnadňuje pozici důvodu druhému - a tím jsou místní bramborové hranolky - friet.

Není tajemstvím, že právě Belgie je zemí, kde tomuto "pokrmu" rozumí nejlépe (i když Holanďané, konkrétně třeba můj bývalý šéf, zastávají názor, že je to jídlo z jejich domoviny) a třeba právě v Bruselu je stánek Maison Antoine, kde seženete dle New York Times nejlepší hranolky na světě. Před pár dny si sem z náročného jednání odskočila i Frau Angela Merkel a všude o tom psali :-)

Maison Antoine: Více info a recenze na webu Tripadvisor

O tomto stánku ale psát nebudu, i na mnoha českých webech se o něm můžete dozvědět víc.

Do Belgie jsme zavítali zcela náhodou v době, kdy byla celá Belgie v pohotovosti kvůli riziku teroristických útoků - což mělo sice pozitivní vliv na ceny ubytování (plošně téměř -50%), ale horší to bylo s omezenou dopravou (nejezdilo metro) a nepříjemným pocitem v břiše, kvůli obrněným transportérům a vojákům na každém druhém rohu. Po pár hodinách jsme se ale uklidnili, přece jen máme na podobné načasování výletů trochu smůlu (návštěva Istanbulu v létě 2015 byla také přesně v době teroristických útoků) a začínáme na to být svým způsobem zvyklí :-)

Fritkot Max Antwerpen

Po návštěvě Bruselu jsme vyrazili do Antverp, bohatého města s židovskou historií. A právě na jednom z hlavních náměstí (Groenplaats) se nachází nejslavnější "hranolkový stánek" ve městě - Fritkot Max. Za 2,50 EUR zde dostanete střední kornout plný voňavého, křupavého, fritovaného skvostu. K mání je i spousta omáček (povětšinou majonézového základu), které stojí za to zkusit všechny (zastavíte-li se ve stánku častěji) :-) Místní hranolky se vůní i chutí vůbec nedají srovnat s tím, co dostanete jinde v Evropě.

   
Fritkot Max: Více info a recenze na webu Tripadvisor

To vše se pak sluší zapít některým z proslulých svrchně kvašených belgických piv - ovšem pozor na množství alkoholu, může ho být i dvakrát více než v našich ležácích.

 

Shanghai: Pár drobných nápadů, co sníst

Čínská kuchyně je natolik rozmanitá, že by se dal celý blog věnovat pouze a jen tomuto tématu. Já se budu soustředit na to, co jsem jedl sám - a rovnou přiznám, že spoustu jsem toho zkrátka nestihl.

Rychlý street food v centru

Jste v situaci, kdy chcete vidět co nejvíce památek, zároveň vám kručí v břiše a Mc'Donalds je pod vaši úroveň? Není nic lepšího, než si dát něco rychlého, čím se ládují místní. V centru přímo na hlavním bulváru Nanjing Road je nespočet malých bister zašitých v bočních uličkách. Pokud by nefungovala komunikace v angličtině, prostě si na něco ukažte (nebo oslovte někoho z místních, jako jsem to udělal já, a ten vám s výběrem pomůže, pokud budete mít štěstí) a dostanete to. V mém případě mi padly do oka nudle s hnědou omáčkou, arašídy a čerstvým koriandrem. Samotná omáčka byla také arašídového základu, ale nesmírně pálivá. Stolek v bistru jsem jako v podobných jiných čínských lokálech sdílel s místními, kteří ale absolutně nevnímali okolí a hráli si se svými mobily (o tom se ještě rozepíšu níže).




Větší večeře v restauraci

Oproti situaci zmíněné dříve vás také může potkat delší večeře s kolegy či přáteli (nejlépe pokud je to obojí v jednom). Já bydlel ve čtvrti Hongqiao, západně od centra, a kousek od hotelu je vcelku proslulá expat-čtvrť Pearl Market (pěší ulice vedoucí rovnoběžně s Yan'an Elevated Road) s množstvím restaurací a barů - asi bych to její délkou a atmosférou přirovnal k vyčpělé ostravské Stodolní, jen v té šanghajské verzi to více žije, mají více jídla a méně perníku. Jedl jsem zde celkem třikrát, přičemž dvakrát šlo o klasické hovězí burgery (+ pivo Budvar, protože si číšník myslel, že nás tím potěší) a potřetí o vícechodovou čínskou večeři v lacině vyhlížejícím, byť čistém a přátelském lokále. Zde jsme objednali několik jednotlivých pokrmů (a samozřejmě místní pivo Tsingtao v lahvích o příjemném objemu 0,6 l), z nichž musím jmenovat do černa pečený vepřový bůček, vývar z drůbežích pařátů, pečenou kachnu a dušený čínský špenát. Nutno dodat, že ač pokrmů bylo celkem dvanáct, servírování probíhalo velmi rychle a za necelou hodinu a půl jsme již po zaplacení účtu fasovali sušenky plněné masem v dárkovém balení. Večeři tohoto typu jsem absolvoval ještě druhý den v podobném složení chodů, ale bylo to v podstatně větším lokále nedaleko Nanjing Road v centru města.

Mobilní telefon jako životní partner

Jak jsem zmínil na začátku, čínská mládež je téměř závislá na svých mobilních telefonech. Neustále do nich koukají, téměř nekonverzují a může to končit i tak, jak jsem viděl v Shanghai Brewery nedaleko Pearl Marketu - mladý pár byl na večeři a víno a oba trávili čas koukáním do svých smartphonů - viz obrázek níže.

Rujána/Rügen: Ráj rybích housek

Severoněmecký ostrov Rujána (Rügen) je oblíbenou dovolenkovou destinací již dlouhá léta. Nechvalně proslulý rakouský malíř, který začal fušovat do politiky, Adolf Hitler, zde kdysi dokonce plánoval vybudování megalomanské ozdravovny pro své vojáky (komplex Prora - viz foto níže). V dobách NDR pak šlo víceméně o jednu z dostupných (a povolených) alternativ. Dnes je Rujána neméně oblíbeným místem a to jde vidět i na místních cenách v některých luxusnějších lokalitách ostrova - například v Ostseebad Binz.

My navštívili koncem září 2015 město Sassnitz, které leží právě nedaleko letoviska Binz a obě místa spojuje dráha pro cyklisty/in-line. Přímo na kraji města Sassnitz je pak vstup do známého národního parku Jasmund, který je znám pro své křídové útesy. 

Fischbrötchen

Když budete hledat místní speciality, podobně jako v jiných německých městech ležících u moře, zde narazíte především na pokrmy z ryb. V celém Německu je sice populární řetězec Nordsee (je i v Praze), který oblíbené rybí pochoutky prodává ve velkém, nicméně je to oproti lokálním "domácím" výrobcům velký rozdíl - ani ne tak v čerstvosti, ta je v obou případech stejná, ale spíše ve zpracování, množství a dochucení surovin. Asi jako rozdíl mezi burgerem z burger-baru a burgerem z mekáče. Oblíbenou svačinkou jsou pak Fischbrötchen - zkrátka rybí housky. Jejich lokální výrobce najdete právě v Sassnitz :-) Přímo u hlavního mola kotví několik lodí, které housky prodávají. Druhů je nespočet, od housek plněných smaženou rybou, makrelou, uzeným úhořem, platýzem nebo candátem až po lososa. Můj favorit je německá klasika, Bismarckbrötchen - houska s kyselou rybou, cibulkou a dresinkem. Fotka nakousnuté housky je záměr - aby šlo vidět, co uvnitř je :-)

Istanbul: Dvě speciality, které nesmíte minout

Istanbul nabízí samozřejmě spoustu míst, kde se dobře najíst. V tomto článku zmíním dva streetfood pokrmy, které by byla velká škoda vynechat, pokud toto město navštívíte. Balik Ekmek (doslova přeloženo jako ryba-houska) a Kumpir (Brambora - v tomto případě plněná).

Balik Ekmek

Tuto jednoduchou pochoutku seženete u Galatského mostu, přesněji řečeno v houpajících se lodích s velkými grily. Jak je popsáno výše, jde o rybu v housce. Žádné velké umění, opečete housku, hodíte do ní cibuli, trochu salátu a ogrilovanou rybu. Ta ryba má malé kosti, záleží to tedy na štěstí, jak moc se v ní pak budete muset pitvat - já Balik Ekmek zkoušel třikrát a jednou jsem musel jíst asi hodinu, než jsem z ryby dostal všechny kosti. Nicméně není příjemnější program na teplý podvečer, než si dát Balik Ekmek, hned u vody si ho sníst a cestou zpět směrem k Taksimu si ještě na druhém konci mostu koupit od jednoho z prodavačů pravý turecký čaj :-)

Více info a recenze: Balik Ekmek na webu Tripadvisor

Kumpir

Pokud předchozí streetfood delikatesa byla lehkým podvečerním pokrmem, konzumaci Kumpiru si předem dobře promyslete a zeptejte se sami sebe, zda máte opravdu hlad. Kumpir seženete na mnoha místech v Istanbulu, my ho zkoušeli v Patatos, přímo na hlavním nákupním bulváru Istiklal nedaleko římskokatolického kostela. O co přesně jde? Kumpir je obrovská (ale opravdu obrovská) brambora pečená ve slupce, jejíž vnitřek se po zapečení rozmíchá s máslem a sýrem (máte pak uvnitř něco na způsob br.kaše.). To by samo o sobě stačilo na vydatný oběd, tím se však nekončí - obsluha vám nakrojenou bramboru začne plnit vším možným a nemožným, na co si jen ukážete - směs nakládané zeleniny, bramborový salát, salát z červené řepy...a na závěr následuje polití několika sosy (kterému ale dostatečně důrazným odmítnutím můžete zabránit). Celý výtvor dostanete do plastové mističky s vidličkou a můžete jíst :-) Nenechte se zmást velikostí, to, co vidíte na fotce níže, je zhruba přes půlku tácku.

Ljubljana: Koňský burger uprostřed města

Ljubljana: Do této slovinské metropole jsem zavítal ve svém životě několikrát a vždy z ní odjížděl s vědomím, že se musím zase brzy vrátit. Je to malebné město plné mladých přátelských lidí, navíc s tak malým centrem, že se pěšky dostanete pohodlně úplně všude. Poprvé jsem do města (a vlastně i do samotného Slovinska) zavítal během studií v rakouském Klagenfurtu, který je od Ljubljaně vzdálen jen asi hodinu. Přirozeně jsem zjišťoval, čím se během návštěvy občerstvím a google mi několikrát předhodil specialitu z koňského masa - Horse Burger.

Upřímně řečeno, něco ve stylu koňského salámu jsem již za život jedl několikrát, ale aby někdo provozoval podnik s rychlým občerstvením z koňského masa uprostřed hlavního města nejvyspělejší země bývalé Jugoslávie a ještě se provokativně pojmenoval Hot'n'Horse, to jsem viděl poprvé. O to více mě to lákalo.

Stánek se nachází přímo v parku Tivoli, který je jen pár set metrů od lublaňského hlavního nádraží. Pro ty, kteří by dorazili autem, je zde poměrně velké parkoviště za příjemné ceny - doporučuji zde zaparkovat i když pak půjdete do města. Tehdy v roce 2012 (při mé první návštěvě) byl stánek stará dřevěná bouda s jednoduchým sezením na dvou bytelných lavicích. Při mé další návštěvě o rok později však podnik inovoval, přesunul se o pár metrů dál, a to do zcela nového stánku s venkovním i vnitřním sezením, WiFi připojením zdarma a také se sofistikovaným elektronickým objednacím systémem. Chuť koňských burgerů však zůstala stejná.

Nyní však k pokrmu samotnému - dostanete olbřímí bulku z bílého pečiva plněnou šťavnatým mletým koňským masem, zeleninou (doporučuji navíc pálivé papričky) a sosy, které si můžete zvolit. Osobně, vzhledem k tomu, že se nacházíte v bývalé Jugošce, doporučuji si objednat Ajvar, proslulou balkánskou studenou omáčku z paprik a lilků, kterou netřeba rozsáhle představovat. Na zapití toho všeho se nejlépe hodí místní pivo Union, přičemž onen pivovar stojí hned vedle parku (a cestou z nádraží jej určitě uvidíte).

Máte-li dotazy k historii celého podniku, obsluha vám je ochotně zodpoví a navrch se zeptá, odkud jste. Jde vidět, že provozovatele těší, když se za jejich specialitou sjíždí celá Evropa :-)

Více info a recenze: Stánek Hot'n'Horse na webu TripAdvisor